15. květen 1867

15. května 1867 skončila vláda Maxmiliána I. Mexického v Mexiku. Zastřelen byl 19. června 1867.

Maxmilián Habsburský, 1832-1867 (zastřelen), arcivévoda rakouský; mladší bratr císaře Františka Josefa I. 1863 mu mexičtí konzervativci v exilu nabídli císařskou korunu, Maxmilián Habsburský získal podporu Napoleona III. a po vyhnání prezidenta Benita Juaréze z Mexika francouzskými jednotkami byl 1864 zvolen mexickým císařem. 1867 se vzdal jednotkám Benita Juaréze a byl odsouzen k smrti.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Maxmilián I. Mexický.

Maxmilián Mexický
Arcivévoda Ferdinand Maxmilián přišel na svět v červenci 1832 na zámku Schönbrunn ve Vídni. Otcem byl arcivévoda František Karel, matkou pak jeho manželka Žofie, princezna bavorská. Maxmilián měl staršího bratra Františka Josefa, pozdějšího rakouského císaře, a dva mladší bratry Karla Ludvíka a Ludvíka Viktora. S Františkem Josefem si v dětství výborně rozuměl, i když měli rozdílnou povahu. Maxmilián nebyl tak klidný a trpělivý jako František Josef, nicméně zajímal se o historii, umění a literaturu. Bylo mu právě šestnáct let, když se stal jeho bratr rakouským císařem.
O dva roky později poslal František Josef svého mladšího bratra k rakouskému námořnictvu do Terstu, kde Maxmilián získal mnoho přátel mezi námořníky a vedl divoký noční život. Mladý arcivévoda měl mnoho nápadů, jak zmodernizovat zaostalé rakouské námořnictvo. U svého císařského bratra například prosadil zřízení "ministerstva pro námořnictví" nebo cestu fregaty "Novara" kolem světa v roce 1851. V roce 1854 se Maxmilián stal dokonce velitelem celého rakouského námořnictva. Arcivévoda hodně cestoval, roku 1856 navštívil například Paříž, kde se mu velmi líbilo. Zamlouval se mu jak Napoleon III., který mu byl se svými liberálními názory podstatně bližší než František Josef, tak jeho krásná manželka Evženie. Přímo z Paříže jel Maxmilián na návštěvu do Belgie. Na belgickém královském dvoře, vládl tam král Leopold I., si mladý arcivévoda našel nevěstu - princeznu Charlottu. Svatba se konala v roce 1857 ve Vídni. Inteligentní a mimořádně půvabnou Charlottu si hned oblíbila celá Maxova rodina, jen s císařovnou Alžbětou si vůbec nerozuměla. Novomanželé se brzy po svatbě přestěhovali na zámek Miramare u Terstu, protože Maxmilián musel dál plnit své povinnosti. Nějaký čas spravoval Lombardii a Benátsko, když však v roce 1859 začaly v celé Itálii nepokoje, byl z funkce odvolán. Uražený arcivévoda odjel i se svou ženou zpět do Miramare, kde se začal poprvé v životě nudit. Podnikl proto cestu do Brazílie a tam zkoumal cizokrajné rostliny.
Do čela Mexika chtěl Maxmiliána postavit francouzský císař Napoleon III. V Mexiku tehdy vládl diktátor Benito Juaréz, v tom však neviděl Napoleon III. ani ten nejmenší problém a nabídl Maxmiliánovi mexickou korunu. Arcivévoda nějaký čas váhal a ani jeho rodina (hlavně matka Žofie) nebyla z "mexického dobrodružství" právě nadšená. Díky veřejnému hlasování (obyvatelé Mexika se vyslovili pro Maxmiliánovo přijetí koruny téměř 75 %) a ctižádostivé Charlottě nakonec nabídku francouzského císaře přijal. 28. května 1864 přistála fregata "Novara" v mexickém přístavu Veracruz. Maxmilián se svou ženou a početným doprovodem se museli ubytovat v Národním paláci, jelikož všechno ostatní ve městě bylo zničeno. Postupem času si manželé zařídili luxusní dvůr v bývalém sídle španělských místokrálů. Maxmiliánovy snahy o reformy byly k ničemu, jelikož podporu mezi obyčejnými lidmi nikdy nenašel. U moci zůstával jen díky vojsku Napoleona III. Francouzského císaře ale stálo "mexické dobrodružství" velké peníze, které teď potřeboval jinde, a proto dal od celé záležitosti ruce pryč. Počáteční nepokoje v Mexiku brzy vyústily (za přispění Spojených států) v občanskou válku. Maxmilián by byl dávno abdikoval, nebýt jeho ctižádostivé manželky, pro kterou abdikace nepřicházela v úvahu. Když už začala být situace opravdu neúnosná, rozjela se Charlotta do Evropy vyhledat pomoc, ale neuspěla. Ztráty vojáků na rakouské straně byly čím dál tím větší a Benito Juaréz vyhrával jednu bitvu za druhou. Nakonec se Maxmilián opevnil ve městě Querétaro. 14. května 1867 byl Maxmilián definitivně poražen a o necelý měsíc později odsouzen k smrti. 19. června 1867 byl zastřelen. Charlotta, která po manželově smrti zešílela, zemřela v Belgii v roce 1927.

Zdroj:
Internet - více zde

Portrét Maxmiliána I., obraz Franze Xavera Winterhaltera.

Maxmilián a jeho bratři.

Maxmilián Habsburský a Charlotta Belgická.

Cesare Dell'Acqua: Mexická delegace nabízí Maxmiliánovi Rakouskému mexický trůn.

Mexická známka z roku 1866 s portrétem císaře Maxmiliána.

Edouard Manet: Poprava císaře Maxmiliána.
Vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía.

Maxmiliánův hrob, Vídeň.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 10. listopadu 1982 zemřel Leonid Iljič Brežněv - sovětský komunistický politik, který stojí za sovětskou vojenskou intervencí do ČSSR v roce 1968

Virtuální galerie Šíma Josef, Krajina s torzem, 1931, 145 x 97 cm

Architektura Renesanční sloh, zámek Český Krumlov

Slavné a významné dny v historii 20. říjen 1973 - Den, kdy byla otevřena Opera v Sydney

Historie olympiád Grenoble 1968

Slavné okamžiky v dějinách sportu Lyžování, 1968 - Pohádka o Raškovi