26. květen 1937

26. května 1937 zemřel první předseda československé vlády - Karel Kramář.

Kramář Karel, 1860-1937, český politik, právník, ekonom a průmyslník; orientován slavjanofilsky (tvůrce tzv. neoslovanství) a rusofilsky. Za 1. světové války představitel domácího odboje, 1916 odsouzen k trestu smrti, 1917 amnestován. 1918-19 předseda České státoprávní demokracie, 1918 předseda Národního výboru československého, 1918-19 předseda první československé vlády, od 1919 předseda Československé národní demokracie, respektive Národního sjednocení. Odpůrce politické skupiny Hradu.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Karel Kramář.

Karel Kramář (27.12.1860 Vysoké nad Jizerou - 26.5.1937 Praha)
Po absolutoriu práv na universitě v Praze studoval národní hospodářství v Berlíně a politické vědy v Paříži. Původně se chtěl věnovat akademické dráze a připravoval se na habilitaci (spis Papiergeld in Oesterreich seit 1848, 1886). 1889 založil spolu s T. G. Masarykem a J. Kaizlem realistické hnutí. 1890 vstoupil do mladočeské strany, 1891 za ni zvolen poslancem říšské rady a na začátku 20. století se stal jejím uznávaným vůdcem. Před 1. světovou válkou hlavní představitel a obhájce tzv. pozitivní politiky, odmítající český státoprávní radikalismus a směřující k pozvolnému posilování hospodářských, politických a kulturních pozic českého národa i ostatních slovanských národů rakousko uherské monarchie. Organizátor všeslovanských sjezdů v Praze (1908) a v Sofii (1910), tvůrce koncepce novoslovanství, v jejímž duchu usiloval o rovnoprávnou spolupráci všech Slovanů, o smíření rozporů mezi Rusy a Poláky, Srby a Bulhary i o zahraničně politické sblížení Ruska a Rakousko-Uherska. Po vypuknutí 1. světové války stál u zrodu domácího odboje; v květnu 1915 zatčen a v červnu 1916 odsouzen za velezradu k trestu smrti, v lednu 1917 mu byl trest zmírněn na 20 let žaláře; v červenci 1917 zcela amnestován a znovu se zapojil do politického života. 1918 předseda Národního výboru čs., od listopadu 1918 do července 1919 předseda první československé vlády. 1919 vedoucí čs. delegace na pařížské mírové konferenci. Zdůrazňoval osudové důsledky ruské Říjnové revoluce pro celý svět a v průběhu mírových jednáni naléhal, aby vítězné mocnosti mobilizovaly ve vlastním zájmu všechny síly k obnově demokracie v Rusku. Vítězství a konsolidace bolševického režimu definitivně pohřbily jeho vizi demokratické ruské velmoci, jež by byla oporou menších slovanských států včetně ČSR a jejich záštitou před eventuální recidivou německé agrese. Kriticky se stavěl k jednostranné orientaci čs. zahraniční politiky, zejména k přeceňování významu Společnosti národů. Ve vnitřní politice obhajoval koncepci ČSR jako národního státu čs. národa, oponující Masarykově koncepci státu národnostního. 1918-1919 předseda Č. státoprávní demokracie, 1919-1934 Čs. národní demokracie a od 1934 Národního sjednocení. 1918-1920 člen Revolučního NS, od 1919 poslanec NS. Vůdčí představitel pravicového liberálně nacionalistického tábora v meziválečné ČSR, nejautoritativnější odpůrce politiky skupiny "Hradu", zejména E. Beneše. Autor řady studií a spisů právně historických (České státní právo, 1896), národohospodářských a politických (Les parties politiques eC la situation parlementaire en Autriche, 1889; Dějiny české politiky od roku 1879, 1909; Ruská krise, 1921; Na obranu slovanské politiky, 1926; Čs. stát a Slovanstvo, 1927); napsal též několik kapitol pro encyklopedické dílo Česká politika (1905-1914). Posmrtně 1938 vydány fragmenty jeho Paměti, dovedené do 1893.

Zdroj:
Internet - více zde

Karel Kramář jako poslanec Říšské rady roku 1896.

Mezi členy Maffie
(zprava: dr.Weigner, K.Kramář, K.Rašínová, první policejní prezident Bienert, K.Scheinerová, K.Scheiner, G.Heidler, A.Hajn, B.Bečka).

V Praze 27. 9. 1919 po návratu z Paříže.

Karel Kramář s manželkou.

Přehlídka ruských legionářů (1920).

S T. G. Masarykem při pokládání základního kamene k pomníku J. Žižky.

"Jak jsem začínal v politice" - rozhlasové vysílání v dubnu 1937.

Pohřeb Karla Kramáře 26. 5. 1937.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 19. května 1909 se narodil zachránce židovských dětí britský makléř Nicholas Winton

Virtuální galerie Manuel Niklas: Paridův soud, 223 x 160 cm (Basilej, Kunstmuseum)

Architektura Románský sloh - Roubený kostel v Urnesu v Norsku

Slavné a významné dny v historii 21. září 1937 - Den, kdy byla vydána kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Historie olympiád Chamonix 1924

Slavné okamžiky v dějinách sportu Krasobruslení, 1994 - O holčičce, která se proplakala ke zlatu